Setkávám se teď (jako při každých volbách) s názorem, že když někdo nejde volit, stejně tím jakoby někomu pomůže. Moc tomu nerozumím, těžko se mi to proto formuluje. Našla jsem si tedy jeden citát na internetech, ty jsou totiž plné vzdělaných a myšlenkově zdatných lidí, kteří ví všechno, a když ne všechno, tak alespoň mnoho.

"Dvoukolový většinový systém je totiž nastaven tak, že do druhého kola se často probojují kandidáti, které v prvním kole nevolila třeba více než polovina voličů. Těm samozřejmě nikdo nemůže upřít právo v druhém kole nevolit, ale měli by mít na mysli, že svoji „nevolbou“ nakonec pomohli zvolit toho, kdo zvítězí."

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-pehe.php?itemid=18881

Není náhodou volba mezi dvěma možnostmi, které člověk buď obě chce nebo nechce nějaký filosofický problém? Nedivila bych se, kdyby byl. Problém bez přívlastu to je každopádně.

Protože na normální výrokové argumentování jsem slabá, v matematice jsem to vždycky zkoušla "intuinitivně" a dopadalo to špatně, vypomohu si analogií:

Máme váhy s dvěma miskama, každý (je nás třeba 10 mililonů, váhy jsou velké) máme jeden kamínek, který můžeme položit na libovolnou misku. Máme pěkně zavázené oči, abychom nevěděli, kam dávají kamínky ostatní, ale něco můžeme tušit, protože oni to na sebe mnohdy sami prásknou. Nějaký člověk se rozhodne, že kamínek nepoloží, neb se nechce/nemůže rozhodnout mezi miskami a nevadí mu, když svůj kamínek nevyužije. Pokud tedy takový člověk opravdu ovlivní výsledek (nevím jak a proč! Prosím o vysvětlení!), jakou nese zodpovědnost za to, že na jedné misce bude kamínků víc? Vždyť tu je stejnak možnost (50% když mu to je fuk?), že by si vybral právě tu misku, která "vyhrála". Pokud je člověku jedno, která miska bude těžší, proč by ho mělo vzrušovat, když jedna z nich nakonec převáží? Pokud si myslí, že by neměla převážit žádná, ale na akci "přikládání kamínků" nic nezmění a nezruší ji, proč by se toho měl účastnit?


Mám dojem, že ti, kteří varují před nevolbou, vůbec nereagují na takovéhle otázky, ale nějaké fiktivní si vytvářejí. Např:

https://dubnanka.signaly.cz/1301/p-vojtech-kodet-o-tom

Lidi z mého okolí (a asi teda i já...?), kteří by s kamínky radši házeli žabky, než je dávali na misky, jsou si plně vědomi toho, že nejít volit (teda vlastně vážit) JE volba. A co se týče modlitby spojené s činem, k tomu bych ráda podotkla, že i tahle volba JE čin, aby to bylo úplné.