Tržnice bývala často zvenčí popsána oplzlými jednoslabičnými slovy, avšak páter Smith jim nevěnoval mnoho pozornosti, protože věděl, že nebyla míněna jako urážka Pána Boha. Dnes si však všiml, že jsou tam protináboženská hesla jako: K čertu s papežem, a jedno, nad jehož špatným pravopisem se musel usmát: Nedovolýme žádné papeženství. Věděl, že se někteří vlivní nesnášenlivci stavěli proti tomu, aby byla tržnice pronajata katolíkům, ale nedomníval se, že by ta hrubá písmena načmáral někdo významný. Zato kostelník, který chystal bohoslužebná roucha v koutě odděleném bednami, hleděl na věc vážně.
„Ve vzduchu je něco nedobrýho, důstojný pane,“ řekl, když kněz vyndaval z vaku konvici s nevypitou ablucí od své první mše v Drumfillansu. Byl to starý boulovatý námořník, který měl za sebou život světce na všech sedmi mořích a po všech nejsmrdutějších přístavech světa. „Archie Tomson a jeho banda chtějí něco spískat.“
„Dobrá, dobrá; přijdou-li těžkosti, aspoň naše náboženství nezreziví,“ ozval se páter Smith. „To je právě dobré na pronásledování. Aspoň nás nutí, abychom nevyšli z formy. Skutečným nepřítelem církve Boží není nenávist, nýbrž zvyk.“
Marshall, Bruce. Plná slávy. Vyd. 3., Ve Zvonu 1. Praha: Zvon, 1993. (s. 12) 164 s.
Vkládám pro povzbuzení, protože se teď (jako ostatně vždy) dějí divné, zlé, bezbožné věci. Možná je Pán dopouští i proto, aby křesťané duchovně nezaspali.
Komentáře
Akorát, že dnes velká část katolíků ty zlé věci nevidí ani jako zlé, ani jako prostředek proti "zrezivění". Je potřeba jak páterů Smithů, tak kostelníků.
Tak ještě dodatek od kostelníka: "Já bych měl přece jenom sto chutí dát tomu Tomsonovi ňákou po palici."
Doufám, že třeba zlo aborativní pilule vidí katolíci ze všech končin katolického spektra. Doufám.
Donedávna jsem se domníval, že existují 3 knihy, jejichž dokonalá znalost víceméně postačí v tom, aby se člověk orientoval v katolicismu dneška:
1) Plná slávy od Marshalla
2) K jádru křesťanství os C.S.Lewise
3) O víře dnes Messori/Ratzinger
Dnes se domnívám, že těch knih je 5. Že k tomu patří i
4) O duchu liturgie (R. Guardini)
5) Dělníci na vinici rovněž od Marshalla
Neříkám, že to je všeobsažné co se týká vztahu člověka k Bohu, zde je mnoho legitimních a správných cest, které popisuje mnoho zajímavých knih. Ale pro pochopení katolicismu to (doplněné četbou Katolického týdeníku), myslím, úplně stačí.
Ale nedal. Mu kostelník po palici. Chuť je jedna věc a činit druhá.
Na nedělní mše chodí řekněme 200 000 lidí, pod peticí proti pilulce je podepsáno 70 000 lidí. Asi. Sám mám zkušenost, že při vycházení z kostela kde byla NOM, dost lidí odmítlo podepsat.
Omlouvám se za ten NOM, ale nedalo mi to.
Katolického týdeníku. Dobrý :)
Nad tím KT si taky lámu hlavu. Nějak jsem po prolistování několika čísly došla k závěru, že mi to asi nijak zvlášť neublíží ani nepomůže a že se nic nestane, když hodím do kasičky v kostele drobné a KT si za ně nevezmu.
Stejně je silně dotovanej. Na rozdíl třeba od Světla.
Nevím, jesti se v KT něco změnilo, třeba mu křivdím, ale před tím rokem mi přišel dost bez barvy chuti zápachu... (nebo snad konkrétně bez salinity?)
Například v té knize Plná slávy chuti nacházím dostatek. :)
"Možná je Pán dopouští i proto, aby křesťané duchovně nezaspali."
Ve svém omezeném poznání si myslím, že to takto nefunguje. Bůh to dopouští proto, že si to zvolili lidé. Ale může to být použito k obrácení se k Bohu.
KT není zcela bez chuti a bez zápachu. Je sice pravda, že stále převažují neškodné texty jako že jakási babička maluje pěkná velikonoční vajíčka, že kněží měli fotbalový zápas nebo co by si "známá osobnost" vzala na pustý ostrov.
Ale můžete se tam také dočíst, že "Dnes už nemáme žádný racionální důvod, abychom povodně či bouře považovali za Boží trest."
Nebo že kdyby církev (sic) pokračovala v kurzu z počátku 20. století, stala by se "zapšklou sektou".
Jeho humorný nadhled, s nímž hledí na mnohé lidské prohřešky, není příznakem shovívavé tolerance, ale mnohem spíše výrazem pochopení pro neobyčejnou složitost lidských pohnutek a činů, v nichž se odráží zmatek lidské duše, hledající pokoj a štěstí na této zemi.Toto hledání je v Marshallově románu tematizováno nejen tragickým milostným příběhem mladé Židovky a německého důstojníka, ale také celoživotním přátelstvím patera Gastona s komunistou Bessierem, s nímž vede neustálou při o dobru a sociální spravedlnosti, aniž by zlehčoval Bessierovu lidskou opravdovost a autentičnost.
[ Katolický týdeník]
LukášD: Fakt nevím, píšu "možná" a taky z pozice omezeného poznání.
Spitfire: Ten text vcelku velmi charakteristicky ukazuje, jak vypadají Marshallovi Dělníci na vinici v zrcadle KT.
JK - víc, než ty marshaloviny, lewisoviny a guardinioviny je zcela jistě Návrat na Brideshead, který vámi zmiňované "publikace" hravě strčí do kapsy. Nic tak nehovoří o duši katolíka v dnešní době, než právě vrcholné dílo Evelyna Waugha...no a pak samozřejmě Dopis bezradným katolíkům ;)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.