Témata, která se (jak věřím nejen) mě bezprostředně (do)týkají.
Teď mám takové období, kdy bych nejradši měla hromadu dětí nebo studovala geografii nebo cokoli, jen abych se nemusela učit na humanitní státnice. Potkala jsem v metru ženu, která mě učila společenské vědy na gymplu. A má dítě. Myslela jsem, že to,…
Měla jsem jít do kostela i ráno, posilnit se. Dříve než jsem jela s rodiči k babičce, kde nás tradičně očekávala i teta a strýc. Co rok se opakuje stejná absurdní tragédie se stejným scénářem. Napětí už v autě. Proč? O co se snažíme? Nikdy jsem…
Naštěstí se při přípravě ke státnicím setkávám i s podnětnějšími texty, než jsou akademické dějiny. Viktor Dyk Krajina Křehounká říčka pod pastvinou zasvitne a už zaniká. Oblaka mají barvu sinou, jsou nehnutá a veliká. Nábožná přísnost vane strání,…
Připravuju se ke státnicím, učím se "starší českou" a pročítám akademické dějiny české literatury z roku 1959, které z nedostatku lepších materiálů používáme jako podklad ke studiu dodnes. Některé průniky marxismu jsou takové veselé. Z ničeho nic se…
Za těch cest za tetou poznal jsem odlehlé tváře města. Když vyšli jsme na procházku. Po těch ulicích, co vedou na hřebenech pahorků. Když otec vezl tetu někam na návštěvu do města. Za těch hovorů o příbuzných, o emigracích nadaných hvězdářů, o tom,…
Už podruhé se mi stalo, že jsem díky brzkému vstávání na mši zažila posvátno. Nejen při mši, ale jako bonus i "kolem" ní. Dneska jsem tak viděla katedrálu sv. Víta před sedmou ranní a po osmé jsem se procházela po prázdných nádvořích Hradu a cestou…
(Podotýkám, že feminismus, jak jsem jej definovala dříve, je mi blízký pořád, aby nedošlo k předčasnému juchání, ale uvítala bych příspěvky k tématu níže.;-) „Dávejte pozor, aby vás někdo neuvrhl do otroctví oním marným lákadlem „filozofie“, podle…
Kde je "zlatá střední" cesta mezi vychloubáním se a zapřením? Je křesťanský "comming out" před lidmi, kteří tomu nechtějí rozumět, vychloubání se? Nebo je pokrčení rameny jako reakce na otázku, proč nedělám to, co ostatní považují za běžné, zapření?…
Vojtěch Staroštík byl velký čtenář a nosíval si domů plnou brašnu knížek ze školní knihovny i od učitele. [...] Vojtěch nepůjde studovat, a nepůjde-li on, neměl by vlastně chodit nikdo. Páše se na něm křivda? Jeho duchovní osud se může naplnit tu…